Křemík vs. supravodiče: Startupy, které v roce 2026 otřásají kvantovým trhem
Úsvit nové éry: Kvantový rok 2026
Ještě před pár lety se zdálo, že cesta ke komerčně využitelnému kvantovému počítači je pevně narýsovaná giganty jako IBM, Google či Rigetti. Jejich sázka na supravodivé qubity přinesla první historické milníky, ale rok 2026 ukazuje, že tato cesta naráží na fyzikální i ekonomické limity. Obří kryostaty, připomínající lustry z vědeckofantastických filmů, se stávají příliš komplexními a drahými pro masové nasazení.
V tomto kontextu se do popředí dostává nová generace startupů, které se rozhodly jít cestou nejmenšího odporu – tedy cestou křemíku. Využitím stávající infrastruktury polovodičového průmyslu tyto firmy slibují něco, co bylo dříve nepředstavitelné: kvantové procesory vyráběné na stejných linkách jako čipy pro naše telefony.
Křemíkové spiny: Nenápadný vyzyvatel
Startupy jako Diraq nebo evropský Quobly (dříve Siquance) v letošním roce demonstrovaly, že jejich technologie spinových qubitů v křemíku dosáhla věrnosti (fidelity) přesahující 99,9 %. To byl kritický práh, který dříve držely pouze supravodivé systémy. Hlavní výhodou křemíku je jeho hustota. Zatímco supravodivé qubity jsou relativně velké a vyžadují rozsáhlé zapojení, spinové qubity jsou tisíckrát menší.
<li><strong>Škálovatelnost:</strong> Možnost integrovat miliony qubitů na jediný čip díky CMOS technologii.</li>
<li><strong>Teplota:</strong> Křemíkové spiny mohou operovat při mírně vyšších teplotách (kolem 1 kelvinu), což radikálně zjednodušuje chladicí systémy.</li>
<li><strong>Cena:</strong> Využití existujících nanolitografických linek v továrnách typu TSMC nebo Intelu drasticky snižuje výrobní náklady.</li>
Giganti v defenzivě?
IBM se svým procesorem Condor a Google s novou generací procesorů Sycamore sice stále drží rekordy v absolutním počtu qubitů, ale jejich systémy čelí logistické noční můře. Propojení tisíců supravodivých qubitů vyžaduje kilometry kabeláže a extrémně výkonné chlazení. V roce 2026 se ukazuje, že modularita, kterou tito giganti prosazovali, naráží na latenci v komunikaci mezi jednotlivými čipy.
Naopak startupy sázející na fotoniku, jako je britsko-americký PsiQuantum, v letošním roce dokončily svou první velkokapacitní linku, která využívá světlo místo elektronů. To otevírá další frontu v tomto technologickém závodě, kde vítězem nebude nutně ten, kdo má nejvíce qubitů, ale ten, kdo dokáže efektivně opravovat chyby (Quantum Error Correction).
Česká stopa a evropský kontext
Pro nás v regionu střední Evropy je fascinující sledovat, jak se do tohoto ekosystému zapojují lokální výzkumná centra. Díky iniciativám jako Quantum Flagship a zapojení českých vědců do projektů EuroHPC se Praha a Brno stávají důležitými uzly pro vývoj kvantového softwaru. Hardware sice zatím dovážíme, ale naše schopnost algoritmy optimalizovat pro různé typy hardwaru – ať už supravodivý nebo křemíkový – je v roce 2026 klíčovou exportní komoditou.
Závěr: Kdo vyhraje maraton?
Kvantový závod v roce 2026 připomíná raná léta výpočetní techniky. Supravodivé qubity jsou jako elektronky – velké, výkonné, ale těžkopádné. Křemíkové startupy představují tranzistorový moment. Pokud se podaří překonat zbývající potíže s koherencí spinů, pravděpodobně se do konce dekády dočkáme dominance křemíku. Pro průmyslové giganty to znamená jediné: buď se adaptují a integrují křemíkové technologie, nebo zůstanou uvězněni v éře drahých a nepraktických kvantových sálových počítačů.
