Milník milionu qubitů: Který technologický gigant protne cílovou pásku jako první?

Píše se polovina roku 2026 a svět výpočetní techniky stojí na prahu největší revoluce od vynálezu tranzistoru. Zatímco před třemi lety jsme s úžasem sledovali procesory s tisícovkou qubitů, dnešní debata se točí kolem jediného magického čísla: 1 000 000. Právě tato hranice je považována za nezbytnou pro vytvoření plně chybovzdorného (fault-tolerant) kvantového počítače, který dokáže řešit reálné problémy v chemii, kryptografii a logistice.

IBM a cesta modulární škálovatelnosti

Společnost IBM, která dlouhodobě držela prvenství díky své transparentní roadmapě, vsadila vše na architekturu zaměřenou na propojování čipů. Jejich systém Quantum System Two, představený před pár lety, se v roce 2026 stal základním kamenem modulárních datových center. IBM se nesnaží o jeden obří čip, ale o síť vzájemně propojených procesorů Heron a jejich následovníků. Díky pokroku v kryogenní elektronice a kvantových spojích (quantum interconnects) se IBM momentálně zdá být nejblíže k fyzickému sestavení stroje s milionem qubitů, ačkoliv kritici stále poukazují na vysokou míru šumu při přenosu mezi moduly.

Google: Kvalita nad kvantitu

Google Quantum AI laboratoř v Santa Barbaře zvolila odlišnou strategii. Namísto honby za miliony fyzických qubitů se soustředí na tzv. logické qubity. Jejich poslední oznámení z jara 2026 naznačuje, že dosáhli průlomu v potlačení chyb pomocí povrchových kódů (surface codes). Pro Google není vítězem ten, kdo má milion nestabilních qubitů, ale ten, kdo první sestaví 1000 perfektních logických qubitů. Nicméně, aby k tomuto číslu dospěli, jejich hardware musí pod kapotou stejně operovat s miliony fyzických jednotek. Jejich procesory „Willow“ jsou nyní v testovací fázi a slibují nevídanou věrnost operací.

PsiQuantum a fotonický černý kůň

Nemůžeme opomenout ani PsiQuantum, firmu, která od začátku tvrdila, že polovodičová cesta je slepou uličkou. Jejich fotonický přístup využívající standardní litografické procesy k výrobě čipů pro manipulaci s fotony jim v roce 2026 dává obrovskou výhodu v rychlosti výroby. Zatímco ostatní bojují s extrémním chlazením masivních procesorů, fotonické qubity PsiQuantum se zdají být lépe škálovatelné do obřích rozměrů, které milion-qubitový systém vyžaduje.

Česká stopa v kvantové éře

Z pohledu naší regionální tech scény je fascinující sledovat, jak se české univerzity v Praze a Brně zapojují do dodavatelských řetězců pro tyto giganty. Ať už jde o vývoj nových algoritmů pro post-kvantové šifrování nebo o přesnou diagnostickou optiku, český inženýring hraje v tomto globálním závodě důstojnou roli. Pro tuzemské firmy je nyní kritické adaptovat se na příchod kvantové utility, která s milníkem milionu qubitů definitivně končí éru experimentů a začíná éru praktického nasazení.

Kdo tedy vyhraje?

Pokud definujeme vítězství jako fyzickou přítomnost milionu qubitů v jednom systému, PsiQuantum má díky své výrobní strategii mírný náskok. Pokud však budeme za vítěze považovat toho, kdo jako první provede výpočet, který změní svět (např. simulaci nového katalyzátoru pro fixaci dusíku), souboj mezi IBM a Googlem zůstává nerozhodný. Jedno je jisté: rok 2026 bude v učebnicích dějepisu zapsán jako rok, kdy kvantová mlha konečně opadla.